Tento článek prezentuje výzkumy, které se zabývají problematikou neúspěchu projektového managementu. Jedná se o projekty, které byly zrealizovány v posledních několika letech v České republice a v zahraničí a přinášejí zajímavá data o projektovém řízení. Hlavním cílem je poukázat na to, jak by měl vypadat úspěšný projekt a jaké jsou nejčastější příčiny neúspěchu u projektů.
Zabýváme-li se příčinami neúspěchu projektového managementu, je nutno si nejprve vymezit, jakých klíčových faktorů je třeba dosáhnout pro to, aby byl projekt úspěšný.
Společnost pro projektové řízení v ČR hovoří o tzv. trojimperativu – cíl, rozpočet, harmonogram. Tedy, že pro úspěšnost projektu je zásadní:
Z průzkumu stavu projektového řízení v ČR 2012 vyplynulo, že u všech svých projektů dosáhlo stanoveného cíle pouze 36 % oslovených, rozpočet dodržela necelá třetina a nesklouznout mimo harmonogram se podařilo pouze 17 % respondentům.
Společnost EY (dříve Ernst & Young) zpracovává pravidelně průzkum řízení projektů v ČR a SR. K dispozici jsou ke srovnání výsledky z roku 2012, 2013 a nejnověji z roku 2015.
Hlavním důvodem neúspěchu zůstává, stejně jako v roce 2013, „změna rozsahu projektu kvůli špatnému vymezení projektu“ (50%). Oproti roku 2013 byl výrazně častěji uváděn důvod „nedostatečné řízení rizik a řešení problémů“ (30%). Co je zajímavé, tak v porovnání s rokem 2012 je novou, často uváděnou příčinou neúspěchu „nedostatečné personální zabezpečení projektu a koordinace projektového týmu“ (31 % v roce 2013 oproti 23 % v roce 2012).
V časopise „Pulse of the Profession“, vydávaným PMI – Institutem projektového řízení, vychází každoročně zpráva o nových trendech v oblasti řízení projektů.
Zpráva z roku 2015 například uvádí, že průměrná úspěšnost projektů činí 64 %, přičemž autoři výzkumu považují projekt za neúspěšný, není-li nalezen nejlepší způsob jeho řešení. Pro úspěšnost projektu je zásadní pochopení kdo jsou zákazníci (stakeholdeři) projektu, a co od projektu očekávají. Jejich očekávání musí být naplněna. V případě, že stakeholdeři projektů nemají specifická očekávání, je na manažerovi, aby jejich očekávání ovlivnil a následně dokázal usměrnit. Jinými slovy, zásadní je právě komunikace a práce s lidmi.
Další zajímavý výzkum- „Project Failure Case Studies and Suggestion“ popisuje tři různé případové studie. Jedná se o projekty, které čelily selhání. Konkrétně jde o plynárenskou společnost British Petroleum, automobilovou společnost Chrysler a Fiat a kontroverzní stavební projekt Millennium Dome. Studie se zabývají identifikací příčin neúspěchu projektů a stanovením doporučeními, jak se těmto příčinám vyhnout. Jako neúspěšný projekt je zde opět považován takový projekt, který překročil stanovený rozpočet, časový harmonogram, nebo projekt, v jehož průběhu byl pozměněn rozsah projektu.
ABBASI, N., WAJID, I., IQBAL, Z., ZAFAR, F. (2014). Project Failure Case Studies and Suggestion [online].
Cspr.cz: Projektové řízení v ČR 2012 – zpráva o výsledcích šetření [online].
Ey.com: Průzkum řízení projektů v ČR A SR 2015 [online]. Ey.com: Průzkum řízení projektů v ČR A SR 2013 [online].
Ey.com: Průzkum řízení projektů: firmy i veřejný sektor nejčastěji bojují s restrukturalizací procesů a reorganizací 2012 [online].
Pmi.org (2015). Pulse of the Profession [online].
Zuzana Ježková
Institut psychologických služeb, s.r.o.
+420 777 863 955
Klára Seitlová
+420 604 545 927
Copyright © 2016 - Be(e) PM, Institut psychologických služeb s.r.o.